8.
Triazinové pesticidy a jejich metabolity
Atrazin, cyanazin, simazin, propazin, prometryn, pymetrozin a terbutylazin.
Triazinové pesticidy jsou tvořeny různě substituovaným triazinovým kruhem. Triazinové pesticidy
jsou postupně nahrazovány chloracetanilidovými pesticidy.
Triaziny působí především jako herbicidy (atrazin, cyanazin, simazin), méně jako zoocidy
(pymetrozin) nebo fungicidy (některé deriváty triazinů). Používají se ke kontrole listnatého
a travnatého plevele u takových plodin jako je kukuřice, čirok nebo cukrová řepa, ovlivňují
fotosyntézu rostlin, způsobují zežloutnutí, zastavení růstu a poté celkové odumření rostlin.
V případě insekticidu pymetrozinu je mechanismus účinku založen na blokaci příjmu potravy
savých škůdců (mšice, molice).
Z důvodu kontaminace podzemních vod atrazinem, simazinem a jejich metabolity rozhodla
Komise rozhodnutím 2004/248/ES a 2004/247/ES o jejich nezařazení do Seznamu účinných
látek. Nařízením Komise 2076/2002/ES bylo rozhodnuto o nezařazení cyanazinu, prometrynu a
propazinu do Seznamu účinných látek (SÚL). Rozhodnutím Komise 2008/934/ES byl ze Seznamu
vyřazen i terbutylazin. V současné době je tedy v ČR povolen pouze pymetrozin. Velkým
problémem triazinů je tedy nízká biodegrabilita a dlouhodobé přetrvávání ve vodním prostředí
jak mateřských látek, tak jejich metabolitů, doba perzistence je déle než dva roky. Dlouhodobě
přetrvávají v podzemních vodách za vzniku metabolitů (desetyl-, desisopropyl-, hydroxy-,
desetyldesisopropyl-).
Triazinové pesticidy patří mezi možné lidské karcinogeny, mohou být prekurzory pro vznik
nitrosaminů a atrazin má xenoestrogenní účinky, jehož důsledkem je feminizace savců.
9.
Chloracetanilidové pesticidy a jejich metabolity
Metazachlor, metolachlor, alachlor, acetochlor a dimethachlor.
Chloracetanilidové pesticidy řadíme mezi systémové, selektivní herbicidy.
Mají za následek likvidaci jedno a/nebo dvouděložného plevele, používané při pěstování kukuřice,
obilí, brambor, okurek, řepy, bobovitých rostlin a peckovin. Je patrné, že chloracetanilidové
herbicidy patří v ČR k velmi často používaným látkám, roční spotřeba je přes 500 tun.
O chloracetanilinových herbicidech je známo, že se v půdě degradují rychleji než triazinové
herbicidy, často se vyskytují v povrchových vodách. Podléhají fotodegradaci, jejich rozpad je
ovlivňován pH prosředí, avšak rozkladu napomáhají i bakterie. Doba perzistence v životním
přostředí je cca 2-12 týdnů. Jsou nestálé, rychle se rozkládají na metabolity deriváty karboxylové
(OA) a sulfonové (ESA) kyseliny, které jsou v životním prostředí velmi stabilní. Acetochlor a
metolachlor jsou vysoce toxické, al X