ALS Pesticidy | Page 19

5. Karbamáty Oxamyl, pirimikarb, karbofuran, methiokarb, fenoxykarb, mankozeb a další. Karbamáty jsou deriváty nebo estery kyseliny karbarminové, existuje přibližně 25 druhů např.: dithiokarbamáty, benzimidazolylkarbamáty, dimethylkarbamáty, oximové karbamáty, fenylmetyl karbamáty a další. Roční spotřeba pesticidů z třídy karbamátů se pohybuje kolem 300 tun. Používají se jako selektivní, herbicidy, insekticidy, akaracidy, nematocidy, moluskocidy nebo fungicidy při pěstování ovoce, zeleniny, okrasných dřevin, chmele, nebo např. při moření osiva. Jsou používány jako systémové i kontaktní insekticidy. Mechanismus účinku je obdobný jako u přípravků na bázi organofosfátů. Na rozdíl od organofosfátů je však poškození nervového systému, při prvních příznacích otravy reverzibilní. Usmrcují pohyblivé jedince (larvy, nymfy a dospělce) škůdců, vajíčka nehubí. Toxicita pro necílové organismy je vyšší než u organofosfátů, účinek nastupuje a odeznívá rychleji i příznaky trvají kratší dobu. Na hmyz působí stejným mechanismem jako dotykový a požerový jed. Lze je aplikovat na mšice, blankokřídlé, půdní háďátka, obaleče, slunéčka či další savý hmyz. Odpařují se i za běžných teplot. Rozkládají se (hydrolyzují) účinkem zásaditých látek (louh sodný a soda). Karbamáty patří k vysoce toxickým látkám, jsou jedovaté pro teplokrevné obratlovce i člověka. Relativně perzistentní látky, poločas rozkladu je několik dní až týdnů. Z karbamátů se jako nejrizikovější jeví methiokarb (fenyl methylkarbamáty) v současnosti používaný jako akaricid, insekticid, moluskocid či repelent pro ochranu při pěstování brambor, ječmene, řepy a zeleniny. Bioakumulační potenciál je sice také poměrně nízký (poločas rozpadu v půdě 0,25–1,4 dne), ale dle klasifikace WHO je veden jako vyso