stránky Grafický odpad, plná smajlíků nebo hlášek jako „MUST READ“. A ty větší domény jsou zase
příliš uťápnuté. Stačilo jen vidět tu mezeru na trhu.
2. S nápadem recenzentní stránky jsi přišla ty, jak se potom připojil zbytek děvčat? Znáte
se z běžného života, nebo jste se poznaly online?
Až na Barču, kterou znám už z dřívějška, protože se mnou původně vedla Harry Potter fandom
Weasley je náš král, jsem se se všemi seznámila po netu. Teď už se ale pravidelně s některými stýkám.
3. Maya, drsná s jasnou vizí, Kristína, která ráda cestuje, miluje cizí jazyky, sci-fi a Stephena
Kinga, pak je tu trochu šílená Izzy, která čte tak od všeho trochu, a Jana – máma na plný
úvazek, která nemá tolik času na papírové knihy, ale vynahrazuje si je audioknihami, a
nováček Barča. Spojuje Vás jen láska ke knihám a máte podobný pohled na svět, nebo jste
naopak každá naprosto jiná?
Většinou jsme každá jiná s jinými názory, což se právě hodí. Jsem ráda, když se může hodit na jednu
knihu více pohledů. Kromě Kristíny, ta žije taky v Brně a vídáme se několikrát do týdne. Náš společný
názor na knihy a život se potom projevuje i v recenzích, které jsou potom podobně zaměřené.
4. Knižní blogy jsou v těchto dnech v móde víc a víc, a dokonce se těší nebývalé popularitě.
Čím se právě Vy odlišujete, proč by se člověk, kterého zajímají knihy a jejich hodnocení měl
podívat právě k Vám?
Jak už jsem říkala, většinou si knižní blogy zakládá
kdejaká lopata a člověk má chuť si vzít vrtačkou oči,
jen tu stránku rozklikne, a to se ještě ani nedostal k
těm článkům, které jsou kolikrát taky hrozné. Je
ovšem pár, které jsou opravdu pěkné a lidi tam umí
psát. Teďka to bude znít jako velké generalizování, ale
často jsou to ženské blogy a cílová skupina jsou taky
ženy. Nebo častěji holky. Já chtěla projekt, který
zaujme i muže, proto je tomu také přizpůsobený
jazyk. Jednak nejsme svázání cenzurou, takže když se
nám něco nelíbí, nebereme si servítky, nebalíme to do
důstojných slovíček. Je nám jedno, jestli nám někdo
řekne, že jsme neslušné. Lidé jsou neslušní pořád, jen
se to z nějakého důvodu bojí nebo stydí napsat.
Nelibujeme si ve vulgarismech, ale podáváme
informace otevřeně a bez obalu. Navíc se každý
specializuje na něco, takže na knihu čtenář dostane
25