Abdon 11/2018 Abdon 11_2018 - Page 21

Chris a jeho kumpán se také ošetřovali ve svém úkrytu po včerejším souboji s upíry. „Že jsme jim to pěkně nandali, což?“ smál se Chris a utíral si zaschlou krev z holeně. „Pche… Jo, jsme fakt borci… Ve dvou jsme skolili jednu upírku, co sama hlídala auto a nečekala útok,“ zchladil jeho nadšení jeho společník. „Ale jdi ty. Nemluvím jen o nás dvou. Mluvím o všech, co včera proti upírům bojovali. Dohromady padlo včera kolem šesti, sedmi upírů a to už je docela dobrý skóre, ne?“ „Promiň mé nepochopení, nevěděl jsem, že tím my si myslel i vlkodlaky. Odkdy jsi s nimi kamarád? A toho lovce a jeho podivnou skvadru… Ti jsou snad také součástí tvého nového „zabijme Redfielda společně“ klubu?“ „Nemusíš bejt hned kousavej… Jen mám radost, že se konečně daří v té pitomé polízanici i naší straně.“ „Jen aby nám to štěstí vydrželo. Teď bude Redfield sakra opatrnej. Na nás dva už má pifku z minula… Teď po nás ale půjde s vervou. Musíme být mnohem opatrnější.“ Kate dojela autobusem k hotelu, ve kterém měla v plánu přespat, a co nejméně nápadně prošla poloprázdné tmavé parkoviště až k vchodovým dveřím, na kterých blikal malý nápis recepce. Než vešla, ohlédla se přes rameno, předstírajíc odhození vlasů z očí. Nikde žádná osoba, žádný pohyb, přesto jako by cítila něčí oči nalepené na zádech. Na týden si zde zamluvila pokoj na jméno Susan Hamiltonová. K jejímu štěstí jí muž na recepci sežral to, že si zapomněla občanský průkaz v práci a že ho donese zítra. Žádné problémy s tím neměl, asi tu na to byl zvyklý, zaplatit chtěl předem. Když dostala klíče, spěšně se přesunula do pokoje číslo 23 a zamkla za sebou. Světla nechala zhasnutá, došla k oknu a přes záclonu si ještě jednou prohlédla parkoviště. Všude byl zdánlivý klid, i když Kate věděla, že někdo z Refieldových lidí ji určitě hlídá a sleduje hotel. Děsilo ji, že nikde nevidí žádný pohyb, byl by jí snad příjemnější i nějaký podezřele vypadající rádoby bezdomovec nebo feťák než tohle bezvětří a ticho. To totiž znamenalo, že kdokoliv je tam venku, nepotřebuje k nenápadnosti nějakou falešnou roli. Po chvilce zírání na tmavá křoví před hotelem zatáhla závěsy, osprchovala se, napsala krátkou sms do práce, že kvůli rodinné záležitosti nepřijde, a pokoušela se usnout. Moc jí to nešlo, přemítala si totiž v hlavě včerejší změť událostí a snažila se vymyslet, co bude dělat dál. Různé scénáře, které si jen dokázala představit, nikdy neskončily dobře, Redfield se nakonec dozví, že lhala o tom, kdo je. Doufala jen, že v tu chvíli bude na blízku Hardy, aby měla alespoň vzdálenou šanci přežít. Uvědomovala si, že Redfield o Hardym ještě stále neví. Včera v noci ho nikdo neviděl. Nikdo, kdo zůstal naživu. 19